Josef Čapek

Schodiště do druhého poschodí je úvodem k vlastní expozici výtvarného díla Josefa Čapka: soubor barevných fotografií obrazů z pražské Národní galerie od Muncha, Picassa, Braqua, Kubišty, Filly a Špály zde připomíná jednak hlavní zahraniční mistry, jež obdivovali Čapek a jeho druhové v době svých uměleckých začátků a jednak význámné české malíře, kteří se podobně jako J. Čapek brzy vyrovnávali s tehdy avantgardní kubistickou tvůrčí metodou. Zde je ještě instalován výběr z Čapkovy volné grafiky od raných kubistických realizací k rázovitě zjednodušeným, čapkovsky pádným kreacím, dotýkajícím se stylově také expresionismu a novoklasicismu, v nichž vynikají rovněž listy sociálně akcentované.

Hlavní prostor druhého poschodí je galerií dvaceti olejových obrazů J. Čapka, obsahující příklady z období předkubistického, kubistického i modifikací kubismu, zdůrazněně expresivní obrazy motivované sociálně kriticky (zejména baladické postavy chlapců z periferie a dětskými motivy).

  

Závěr expozice obrazů ukazuje několik variant z cyklů Oheň a Touha, jež jsou malířským vyjádřením Čapkova patetického protestu proti důsledkům mnichovského diktátu z roku 1938.

 

Exponáty podélné vnitřní stěny hlavního prostoru dokumentují literární dílo a životní běh J. Čapka od narození 23.3. 1887 do doby před jeho zatčením nacisty 1.9. 1939. Je tu nastíněna trvalá paralelnost jeho vývoje výtvarného a literárního.

Chodbový prostor druhého poschodí obsahuje v závěru dokumenty z doby Čapkova věznění v koncentračních táborech, kde zahynul asi v polovině dubna 1945, a pietní ukázky z jeho poslední tvorby básnické a kreslířské, zachráněné spoluvězni.

 

Na podélných stěnách chodbového prostoru jsou barevné diapozitivy dalších významných Čapkových obrazů, výběr z jeho díla kreslířského, z knižní grafiky a z výtvarných prací pro divadlo.

  

Dokumentaci ohlasu života a díla J. Čapka (výběr monografií a statí o něm, katalogů výstav) uzavírá báseň Františka Halase na Čapkovu smrt.

Komentáře jsou uzavřeny.